Zpráva o činnosti

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rybářky a rybáři,

předkládáme Vám Zprávu o činnosti ČRS za rok 2025. V tomto materiálu naleznete nejdůležitější informace týkající se organizační struktury spolku, členské základny a jejího vývoje, prodeje povolenek, hospodaření v rybářských revírech, výsledků dosažených v chovu ryb, práce s mládeží, sportovní činnosti, legislativy související s problematikou rybářství, propagace ČRS, digitalizace agendy, dotačních titulů a dalších oblastí činnosti ČRS.

Zpráva o činnosti ČRS tradičně navazuje na zprávy z předchozích let a díky tomu jsou k dispozici data za delší časový úsek. Uvedené informace odráží současný stav ČRS a zároveň nastiňují trendy a další směřování ČRS.

V souvislosti s povodněmi v září roku 2024 XX. republikový sněm schválil mimořádnou členskou známku ve výši 100 Kč pro rok 2025 a dále založení Fondu pro vzájemnou pomoc organizačním jednotkám ČRS a podporu hendikepovaným rybářům při Republikové radě ČRS, pro jehož vedení byl zřízen transparentní účet, který je dostupný na webových stránkách ČRS. Celkový objem schválených žádostí na pokrytí následků povodní dosáhl 9 252 840,07 Kč. Nevyužité finanční prostředky z mimořádné členské známky 2025 byly převedeny do výše uvedeného fondu.

Co se týče členské základny v roce 2025, ve 482 místních organizacích bylo evidováno celkem 255 536 členů (216 480 dospělých, 9 221 mládeže 16–18 let a 29 835 dětí do 15 let). Za rok 2025 činil celkový finanční výnos z prodeje členských známek 158 777 550 Kč. Při meziročním srovnání byl v kategorii dospělých zaznamenán pokles o 2 865 členů, u mládeže nárůst o 660 členů a v kategorii dětí pokles o 51 členů – celkově došlo k poklesu členské základny o 2 256 členů (tj. o 0,9 %). S ohledem na kompletní revizi členské základny prostřednictvím systému RIS, kdy se postupně odstraňují tzv. dvojí členství a zpřesňuje vedení stavu členské základny v některých MO, se dal určitý pokles očekávat.

V roce 2025 bylo prodáno celkem 251 905 ks všech typů mimopstruhových a pstruhových povolenek. Z toho bylo 229 899 ks povolenek mimopstruhových a 14 950 ks povolenek pstruhových pro členy a 5 851 ks povolenek mimopstruhových a pstruhových pro nečleny. Při porovnání s předešlým rokem byl v roce 2025 zaznamenán nárůst prodeje povolenek o 9 224 ks. Tržby za prodané povolenky v roce 2025 dosáhly úrovně 479 127 764 Kč. Finanční prostředky z celosvazového rybolovu byly rozděleny mezi územní svazy dle platného Statutu celosvazového rybolovu.

Co se týče rybářských revírů, ČRS v roce 2025 hospodařil na 1 447 rybářských revírech a plochách v režimu rybníkářství s lovem ryb na udici o celkové rozloze 35 191,07 ha a délce 11 443 km (z toho 912 mimopstruhových revírů o rozloze 31 675,47 ha a délce 4 994,1 km a 474 pstruhových revírů o rozloze 3 320,86 ha a délce 6 448,9 km).

Jednou z prioritních činností ČRS je samozřejmě zarybňování rybářských revírů a péče o ně. Celkový počet vysazených ryb dosáhl v roce 2025 více než 16,8 mil. ks o hmotnosti 3 582 t a celkové hodnotě přes 304 mil. Kč. Oproti roku 2024 se tak celková hodnota vysazených ryb zvýšila o téměř 6 mil. Kč. Pokračuje trend kladení důrazu na zajištění kvalitního násadového materiálu se zvláštní pozorností na vysazování nedostatkových druhů ryb. Tím je ze strany ČRS svědomitě plněn jeden z hlavních úkolů, a to je zachování biodiverzity rybích společenstev formou podpory vysazování dravých, lososovitých a reofilních druhů ryb.

Meziročně došlo rovněž k nárůstu celkových úlovků ryb. V roce 2025 bylo na mimopstruhových a pstruhových rybářských revírech rybáři uloveno a ponecháno celkem 1 845 055 ks ryb o celkové hmotnosti 2 630 441 kg. Úlovky tak oproti roku 2024 vzrostly o 2 683 ks a o 10 734 kg. Tento pozitivní trend svědčí o kvalitní péči, kterou ČRS rybářským revírům věnuje.

Bohužel péče o revíry je v posledních letech ztěžována mnoha externími vlivy, mezi něž primárně patří nedostatek vody, chemikálie ve vodním prostředí, rybožraví predátoři a další.

ČRS pravidelně jedná se zástupci státní správy a politickou reprezentací s cílem zmírnit negativní působení rybožravých živočichů na populace ryb v rybářských revírech a zlepšit životní podmínky pro nedostatkové druhy ryb, jako je lipan, pstruh a některé reofilní druhy ryb.

V roce 2025 pokračovala rovněž aktivita ČRS v mezinárodní sportovní činnosti. Závodníci pod hlavičkou ČRS startovali na 22 MS a ME. Celkově se reprezentačním týmům v roce 2025 podařilo získat 40 zlatých, 37 stříbrných a 22 bronzových medailí.

ČRS se nadále intenzivně věnoval také propagační činnosti. Proběhla řada vystoupení v regionálních i celostátních médiích. Rybářská veřejnost byla pravidelně informována o aktuálním dění. Na webových stránkách ČRS bylo publikováno více než 300 aktualit zejména z oblasti propagace činnosti odborů sportu a mládeže, informací o zarybnění rybářských revírů a o činnosti Rady ČRS, milníků rybářské sezóny a informací spojených s Rybářským informačním systémem. V roce 2025 se ČRS tradičně účastnil všech tří klíčových expozic – veletrhu For Fishing v Praze, agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích a veletrhu Natura Viva v Lysé nad Labem. V průběhu roku 2025 byly i nadále udržovány intenzivní a korektní vtahy se státní a politickou reprezentací a byla projednávána aktuální témata.

ČRS v roce 2018 rozhodl o zavedení jednotného Rybářského informačního systému (RIS) s cílem digitalizace a zvýšení efektivity ve vedení agendy napříč všemi organizačními složkami. V listopadu 2023 byl systém spuštěn do ostrého provozu a od té doby probíhá veškerý prodej členství a povolenek výhradně přes RIS. V květnu 2024 byl navíc zprovozněn nový webový portál ČRS s napojením na RIS, který členům umožňuje on-line správu řady agend bez nutnosti návštěvy místní organizace. V roce 2025 byl realizován další rozvoj systému – například komplexní příprava elektronické povolenky, mobilní aplikace pro rybáře i rybářskou stráž a zahájení jejího testování v terénu nebo testovací rozhraní pro odborné zkoušky. Za práci na informačním systému patří poděkování všem, kteří se do tohoto procesu zapojili.

Závěrem lze konstatovat, že i přes řadu výzev, kterým ČRS v uplynulém období čelil, se organizaci daří plnit své cíle a udržovat stabilní ekonomické zázemí. Velké poděkování za to patří všem funkcionářům i zaměstnancům na všech úrovních ČRS, kteří svou obětavou prací přispívají k jeho úspěšnému fungování.

Následující stránky obsahují podrobné informace k jednotlivým oblastem činnosti ČRS a jsou pro přehlednost doplněny tabulkami a grafy.

Organizační struktura ČRS je již několik let stabilní a meziročně lze sledovat pouze minimální změny. V roce 2025 tvořilo ČRS stejně jako v předchozích letech 7 územních svazů, pod něž spadalo 482 místních organizací (v roce 2024 to bylo 483 MO), ve kterých bylo organizováno 255 536 členů (v roce 2024 to bylo 257 792 členů). Ze 482 MO bylo samostatně hospodařících 36 MO (v roce 2024 to bylo 38 MO). Došlo k zániku jedné místní organizace, a to MO Roztoky u Prahy patřící pod ÚS m. Prahy. Seznam MO ČRS s počtem členů podle jednotlivých ÚS je uveden v tabulkách v kap. 3.4.

S počtem členů 43 311 byl v roce 2025 nejpočetnějším územním svazem ÚS pro Severní Moravu a Slezsko, a s počtem členů 30 328 patří co do počtu členů mezi nejmenší Západočeský ÚS. Průměrný počet členů na jeden ÚS je 36 505.

Nejpočetnější MO je MO Plzeň 1 s 5 604 členy, která patří pod Západočeský ÚS, a za ní MO Ostrava s 5 214 členy, patřící pod ÚS pro Severní Moravu a Slezsko. Naopak mezi nejmenší se řadí MO Skuteč se 13 členy, patřící pod Východočeský ÚS. Průměrně připadá na jednu MO 530 členů.

Ke konci roku 2025 bylo v ČRS organizováno ve 482 MO ČRS celkem 255 536 čle­nů. Z toho 216 480 dospělých, 9 221 ve věku 16–18 let a 29 835 dětí do 15 let. V tomto celkovém počtu členů je zahrnuto i hostování členů v jiné místní organizaci, které využilo 496 členů. Meziročně ukončilo členství 28 146 členů a přibylo 29 324 úplně nových členů. Podle údajů ÚS bylo z celkového počtu členů 16 094 žen a 8 142 tělesně postižených. Vyjádřeno procentuálně, z celkového počtu členů je to 6,3 % žen a 3,2 % tělesně postižených, viz tabulka 3.1.

Z grafu 3.2 a tabulky 3.3 lze vyčíst vývoj členské základny od roku 1990 (239 435 členů). V porovnání s předchozím rokem došlo v roce 2025 k poklesu počtu členů v kategorii dospělí – o 2 865 (tj. o 1,3 %), v kategorii mládež k nárůstu – o 660 (tj. o 7,7 %), a k poklesu u dětí – o 51 (tj. o 0,2 %). Celkem došlo k poklesu o 2 256 členů (tj. o 0,9 %). 

Prodej členských známek (pravidelný členský příspěvek) je ukazatelem stavu a vývoje členské základny ČRS. V roce 2025 se prodalo 255 536 ks známek, z toho 216 480 ks pro dospělé, 9 221 ks pro mládež (16–18 let) a 29 835 ks pro děti do 15 let. Celkově je to o 2 256 ks méně než v roce 2024.

Ceny členských známek v roce 2025 ve srovnání s předchozím rokem zůstaly stejné ve všech kategoriích (v kategoriích dospělí 700 Kč, mládež 300 Kč a děti 150 Kč). Celkový finanční výnos z prodeje členských známek v roce 2025 byl 158 777 550 Kč. Ve srovnání s výnosem z roku 2024 (160 592 700 Kč) se jednalo o pokles o 1 815 150 Kč. Pokles příjmů z prodeje členských známek souvisí zejména s meziročním poklesem prodeje členských známek v kategorii dospělí.

Vývoj cen členských známek v letech 1991–2025 můžeme vidět v tabulce 7.1.

Poměr rozdělení celkové finanční částky získané z prodeje členských známek mezi jednotlivé organizační jednotky ČRS se v roce 2025 nezměnil. Pro všechny kategorie, tedy dospělí, mládež i děti, činil 50 % pro MO, 37 % pro ÚS a 13 % pro Radu ČRS.

V roce 2025 bylo prodáno celkem 251 905 ks všech druhů MP a P povolenek (celorepublikové, celosvazové, územní, místní a revírní – roční i krátkodobé, pro členy a nečleny) v celkové hodnotě 479 127 764 Kč. V porovnání s rokem 2024 došlo k nárůstu prodeje o 9 224 ks (242 681 ks v roce 2024) a k navýšení o 41 051 492 mil. Kč (438 076 272 Kč v roce 2024). Z celkového počtu povolenek bylo v roce 2025 prodáno celkem

235 094 ks mimo­pstruhových (MP) povolenek v hodnotě 446 314 969 Kč, 15 718 ks pstruhových (P) povolenek v hodnotě 30 294 496 Kč a 1 093 ks ostatních povolenek v hodnotě 2 518 299 Kč (bez určení kategorie pro členy/nečleny a MP/P povolenky – některé revírní povolenky a povolenky některých vodních ploch).

V roce 2025 nedošlo k poklesu celkových tržeb (celkem za všechny druhy, pro členy a nečleny, mimopstruhové a pstruhové), a to vzhledem k meziročně srovnatelným celkovým prodejům povolenek a také s ohledem na meziroční zvýšení cen některých druhů povolenek. Celkové tržby jsou v posledních letech meziročně vždy vyšší. V roce 2004 to bylo 172 032 682 Kč, v roce 2005 – 184 932 567 Kč, v roce 2006 – 192 577 146 Kč, v roce 2007 – 207 264 850 Kč, v roce 2008 – 218 876 277 Kč, v roce 2009 – 233 073 332 Kč, v roce 2010 – 234 001 812 Kč, v r. 2011 – 240 097 348 Kč, v r. 2012 – 240 887 069 Kč, v r. 2013 – 241 762 684 Kč, v r. 2014 – 248 991 318 Kč, v r. 2015 – 263 591 346 Kč, v r. 2016 – 277 412 044 Kč, v r. 2017 – 287 908 715 Kč, v r. 2018 – 300 544 267 Kč, v roce 2019 – 318 561 587 Kč, v roce 2020 – 353 942 990 Kč, v roce 2021 – 373 541 256 Kč, v roce 2022– 379 614 612 Kč, v roce 2023 – 427 585 638 Kč, v roce 2024 – 438 076 272 Kč a v roce 2025 – 479 127 764 Kč.

V roce 2025 hospodařil ČRS na 1 447 rybářských revírech a vodních plochách s lovem ryb na udici o rozloze 35 191,07 ha a délce 11 443 km. Z toho bylo 912 MP revírů o rozloze 31 675,47 ha a délce 4 994,1 km, 59 MP vodních ploch s lovem ryb na udici o rozloze 191,24 ha, 474 P revírů o rozloze 3 320,86 ha a délce 6 448,9 km. Tabulka 9.1 poskytuje údaje o počtech revírů a vodních ploch u jednotlivých ÚS a u Rady ČRS i o jejich výměrách.

Největší počet MP rybářských revírů a vodních ploch vykazuje Středočeský ÚS (199 revírů) a největší plochu Jihočeský ÚS (7 332,62 ha), nejmenší počet a plochu rybářských revírů má ÚS města Prahy (62 revírů, z toho 31 vodních ploch s lovem ryb na udici, 2 406,87 ha) a Rada ČRS (3 revíry, 2 433 ha). V jednotlivých ÚS plochu revírů vždy významně ovlivňuje přítomnost údolních nádrží.

Největší počet a výměru P revírů a vodních ploch má Východočeský ÚS (106 revírů, 817,11 ha), následují P revíry ÚS pro Severní Moravu a Slezsko (105 revírů, 909,1 ha). Nejmenší počet a plochu P revírů vykazuje ÚS města Prahy (13 revírů, 46 ha) a Rada ČRS (2 revíry, z toho jeden je chráněná rybí oblast, 7 ha).

Pokud se podíváme samostatně jenom na vodní plochy s lovem ryb na udici, pak největší počet a výměru vykazuje ÚS města Prahy (31 vodních ploch, 117,47 ha) a Středočeský ÚS (18 vodních ploch, 44,87 ha). 

Počet evidovaných havárií spojených s úhynem ryb na rybářských revírech a chovných vodách byl v roce 2025 celkem 26 a celková škoda dosahovala 2 350 663 Kč. Ve srovnání s rokem 2024 to znamená snížení počtu havárií o 8 případů, a zároveň snížení škod o 498 268 Kč.

Územní svaz města Prahy

V průběhu roku 2025 došlo k jediné havárii na Litovickém potoce u nádraží Vele-slavín, bez úhynu ryb.

Středočeský ÚS

Na území SÚS došlo k 8 evidovaným haváriím, výhradně na mimopstruhových rybářských revírech a chovných vodách. Celkem uhynulo 2,835 t ryb v hodnotě 206 500 Kč.

Nejvýznamnější byl kyslíkový deficit, ke kterému došlo 6. 9. 2025 na chovném rybníce Chržín (MO Smečno), kde došlo k úhynu 2 t ryb v celkové hodnotě 100 000 Kč. Jako závažnou hodnotíme také opakovanou havárii na MP revíru Klenice 1 (MO Mladá Boleslav) v důsledku vniknutí odpadních vod při přívalovém dešti. 7. 6. zde došlo k úhynu na 1 km revíru a ztrátě 80 kg ryb v celkové hodnotě 16 000 Kč, 25. 6. zde došlo k úhynu na 4 km toku a ztrátě 200 kg ryb v celkové hodnotě 40 000 Kč. Dnes 3. 9. došlo na revíru Sázava 3 (MO Benešov) vlivem nefunkčních stavidel na MVE Nespeky k vypuštění hlavního toku Sázavy, který byl spojen s úhynem 135 kg ryb v celkové hodnotě 20 000 Kč.

Jihočeský ÚS

Na území Jč ÚS nebyly v roce 2025 oficiálně nahlášeny havárie ryb s větší než malou škodou.

Západočeský ÚS

Na území Západočeského ÚS došlo k následujícím vodohospodářským haváriím:

Pstruhové revíry

• 433 004 Bystřice 1 – V revíru uhynulo v úseku několika kilometrů tisíce kusů Po v důsledku úniku závadných látek z areálu místního závodu. (Výše škody nižší stovky tisíc Kč).

Mimopstruhové revíry

• 431 146 Nejda Velká – Úhyn cca 500 kg Ca, způsobený pravděpodobně kyslíkovým deficitem. (Výše škody 170 tisíc Kč).
• 431 137 Hrádecký Dolní – Úhyn cca 2500 kg K a Oř, způsobený pravděpodobně kyslíkovým deficitem. (Výše škody 180 000 Kč).
• 431 145 Pardus Velký – Úhyn cca 1500 kg K, způsobený pravděpodobně onemocněním virového původu. (Výše škody 110 tisíc Kč).
• 431 075 Úslava 3 A –Úhyn cca 300 kg Br, způsobený únikem závadných látek z areálu místního závodu na zpracování masa. (Výše škody 14 000 Kč).
• 04 231 003 Rybník Labuť – Úhyn cca 10000 kg Br, Ca, Oř a Su, způsobený kyslíkovým deficitem. (Výše škody cca 700 000 Kč).

Celková výše škody způsobená úhynem ryb, který lze z dostupných informací vyčíslit, byla za rok 2025 cca 1 400 000 Kč.

Severočeský ÚS

Za rok 2025 byly řádně ohlášeny na sekretariát Svč ÚS celkem 2 případy úhynu ryb na rybářských revírech, viz níže. Celková orientační škoda na obsádce ryb byla v řádech statisíců Kč.

Dne 10. 6. byl na mimopstruhovém rybářském revíru 06 441 131 Dlažkovice (MO Libochovice) zaznamenán úhyn ryb, mezi nimiž byli ryby kaprovité (amur, karas, kapr a také tzv. bílá ryba). Úhyn byl způsoben zhoršenou kvalitou vody a kyslíkovým deficitem, podpořeným letními teplotami a výskytem sinic. Celkové množství sesbíraných uhynulých ryb bylo 320 kg.

Dne 28. 6. byl na mimopstruhovém rybářském revíru 441 002 Bílina 2, podrevír č. 13 – nádrž Modlanská (MO Teplice) zaznamenán masivní úhyn ryb, mezi nimiž byli ryby kaprovité (amur, karas, kapr a také tzv. bílá ryba) a také dravci (sumec, candát, štika). Úhyn byl způsoben zhoršenou kvalitou vody a kyslíkovým deficitem, podpořeným letními teplotami a výskytem sinic. Celkové množství sesbíraných uhynulých ryb bylo cca 14.000 kg

Východočeský ÚS

Na území Východočeského ÚS došlo k 7 evidovaným haváriím, při kterých byla odhadem vyčíslená škoda na rybách v hodnotě 329 500 Kč včetně souvisejících pracovních činností.

První úhyn byl zaznamenán 1. 3. 2025, kdy byla v Novém Bydžově otrávena celá obsádka kapří a candátí násady se škodou 120 000 Kč. Otrava byla způsobená nelegálním vypuštěním „řízků“ z cukrové řepy od jednoho soukromého zemědělce.

Další úhyn také v Novém Bydžově, proběhl v srpnu v období sucha vysokých teplot. Kdy pod čističkou odpadních vod bylo posbíráno 130 kg ryb různých druhů. Příčina byla pravděpodobně způsobená kombinací vysokých teplot, nedostatku vody v řece a vypuštění odpadních vod z čističky. Úhyn z důvodu kyslíkového deficitu proběhl na následujících místech:

•                   Labuťka 1 -> Vysoké Mýto, škoda 22 500 Kč, škoda byla na pstruhovi.

•                   Orlice Tichá 6 -> Jablonné nad Orlicí, škoda 3 500 Kč, škoda byla na pstruhovi.

•                   Chrudimka 4 P -> Bojanov, škoda 15 000 Kč, škoda byla na pstruhovi.

Opakující se úhyn byl také na Divoké Orlici v Těchoníně. Zde probíhá dlouhodobě opakující se otrava, pravděpodobně způsobené s funkcí čističky odpadních vod a jedné firmy v Králíkách. Škoda byla vyhodnocena na cca 100 000 Kč.

ÚS pro Severní Moravu a Slezsko

Na území Moravskoslezského ÚS došlo k vodohospodářským haváriím na pstruhových potocích: Vojtovický, Skorošický a Černý potok. Důvodem bylo vypouštění závadných látek (fekálie, chemie na čištění bazónů apod.). Úhyn zde byl zaznamenán především u lososovitých druhů ryb, střevle a vranky. Na mimopstruhových revírech se vyskytovaly místní kyslíkové deficity.

Rada ČRS

Na revírech Rady ČRS nebyly hlášeny žádné havárie.

V rámci ČRS působilo v roce 2025 celkem 2 317 aktivních členů rybářské stráže, tedy členů rybářské stráže, kteří provedli v roce 2025 alespoň jednu kontrolu na revírech ČRS. Vedle dobrovolné rybářské stráže působilo v roce 2025 na revírech ČRS i 27 členů profesionální rybářské stráže.

V roce 2025 řešili příkazci ÚS celkem 1 254 kárných řízení na úseku rybářství. Z toho 1 137 bylo řešeno kárným opatřením zákaz lovu ryb podle sazebníku kárných opatření v rozmezí 1 až 24 měsíců a 9 vyloučením z ČRS. Dále bylo v roce 2025 zjištěno 225 případů pytláctví, tedy lov ryb v rybářském revíru bez povolenky k lovu nebo lov v rybochovných zařízeních ČRS (nejčastěji chovné rybníky). Nejvíce kárných řízení proběhlo v rámci ÚS města Prahy (338) a nejméně Východočeský ÚS (66). Na revírech Rady ČRS bylo v roce 2025 zjištěno celkem 121 přestupků na úseku rybářství, přestupky jsou k zahájení kárného řízení odesílány na příslušný ÚS, kde je přestupce členem.

V roce 2025 Český rybářský svaz vysadil do rybářských revírů celkem 4 098,06 kg úhoře (monté a odkrmeného monté) za 10 825 264,98 Kč. Z toho bylo 126 kg (336 000 ks) monté v hodnotě 1 137 347 Kč a 3 972,06 kg (521 767 ks) odkrmeného monté v hodnotě 9 687 918,42 Kč. Jelikož vysazování úhoře je, s ohledem na cenu za 1 kg, finančně náročnou záležitostí, využívá ČRS k nákupu nejen vlastních prostředků, ale i evropského dotačního titulu, který tvoří významný podíl financování.

Český rybářský svaz má v souvislosti s opatřením 1100/2007 ES a národním Plánem řízení úhoře možnost od roku 2010 čerpat finanční prostředky z OP Rybářství (do roku 2015 z Evropského rybářského fondu, od roku 2016 z Evropského námořního a rybářského fondu) na nákup, dopravu a vysazení úhořího monté a odkrmených úhořů (jedná se o 100% dotaci). To se projevilo navýšením množství nakupovaných úhořů od roku 2010.

Pro využívání dotací na nákup úhořů jsou dodavatelé každoročně vybíráni při výběrových nebo zadávacích řízeních (podle dotačních pravidel nebo podle zákona o zadávání veřejných zakázek). Projekt z OP Rybářství a výběrové řízení na dodavatele monté (v hodnotě 577 920 Kč) a odkrmeného monté (v hodnotě 1 288 000 Kč) pro Západočeský ÚS zajišťovala firma ARYBAZ s.r.o. Cena za 1 kg úhořího monté činila 9 632 Kč, dodavatel Klatovské rybářství, a. s., a u odkrmeného monté 2 576 Kč, dodavatel Klatovské rybářství, a. s. Středočeský ÚS v rámci výběrového řízení na dodavatele odkrmeného monté (v hodnotě 1 998 451,80 Kč) vysoutěžil cenu 2 464 Kč za 1 kg odkrmeného monté, dodavatel František Budka, Východočeský ÚS cenu 8 476 Kč za 1 kg úhořího monté (v hodnotě 559 426,56 Kč), dodavatel ARYBAZ s.r.o. a ÚS pro Severní Moravu a Slezsko cenu 120 EUR za 1 kg odkrmeného monté (v hodnotě 30 000 EUR) dodavatel Miroslav Šlenc Rybárstvo Kamenný potok.

Z vlastních prostředků nakoupil 765 kg odkrmeného monté v hodnotě 1 696 759 Kč ÚS města Prahy (2 218 Kč/kg), 250 kg v hodnotě 495 600 Kč Středočeský ÚS (1 982 Kč/kg), 420 kg v hodnotě 925 736 Kč Jihočeský ÚS (2 204 Kč/kg), 200 kg v hodnotě 515 200 Kč Západočeský ÚS (2 576 Kč/kg), 197 kg v hodnotě 485 408 Kč Severočeský ÚS (2 464 Kč/kg) a 423 kg v hodnotě 938 210,62 Kč Rada ČRS (2 218 Kč/kg).

ÚS pro Severní Moravu a Slezsko se pravidelně zabývá i odkrmem úhoře do vyšší hmotnosti, aby se zvýšily jeho šance na přežití – ve spolupráci s Rybárstvom Kamenný potok, které nakoupí a odkrmuje monté cca 3,5 měsíce do velikosti přibližně 3,5-4,5 g. Z výsledného odkrmu nakoupil 156 kg (36 279 ks) v hodnotě 511 609 Kč.

Údaje o množství vysazeného monté a odkrmeného monté v rámci jednotlivých ÚS a Rady v roce 2025 a za několik let zpět a o cenách za 1 kg jsou uvedeny v tabulce 16.1 a 16.2.

V rámci OP Rybářství se u některých ÚS změnil pohled na využívání těchto dotačních prostředků – došlo k poklesu počtu podaných projektů zaměřených na vysazování úhoře říčního, i když je zde dostatek alokovaných finančních prostředků. Důvody spočívají v administrativní náročnosti celého procesu, v obtížnosti splnění stanovených podmínek, ve složitých výběrových a zadávacích řízeních a náročných procesech kontrol a auditů ověřujících plnění dotačních podmínek a postupů. Některé ÚS tak raději financují nákup úhoře z vlastních finančních prostředků.

Z grafů 16.3 a 16.4 je patrný pozvolný pokles úlovků v kg i ks mezi roky 1993 až 2025 (s mírnými výkyvy). V roce 2025 se ulovilo 9 807 ks a 7 614 kg, tedy o 978 ks a 767 kg méně ve srovnání s rokem 2024.

Příčin celkového poklesu úlovků může být řada, např. pozastavení plošného vysazování úhořího monté do chovných rybníků a nižší objem vysazovaného monté v období před možnostmi čerpání prostředků z fondů EU. Pokles úlovků bude zřejmě pokračovat i v nejbližších letech, a to i přes navýšené vysazování monté a odkrmeného monté, neboť úhoř u nás roste poměrně dlouhou dobu, než dosáhne velikosti, v které si ho rybáři mohou ponechávat (běžně 6–12 let).

Přirozená protiproudová migrace úhoře na území ČR prakticky skončila pro velké množství překážek na toku Labe a Odry. Úhoř se u nás v současnosti vyskytuje převážně díky pravidelnému dovozu a vysazování úhořího monté a odkrmeného monté (v délce cca 20 cm). Proto by trvalou snahou ČRS na všech organizačních stupních mělo být omezení ničení dospívajících úhořů turbínami vodních elektráren při jejich poproudových migracích (turbínová mortalita 20–75 %). To se týká např. odpuzovacích clon (elektrické odpuzovací česle, světelné systémy, bublinové a akustické clony atd.), nezvyšování rozteče mezer u mechanických zábran (v jemných česlích před turbínami MVE) nad 10 mm (při naváděcím sklonu do 20˚), „Fish friendly“ turbín a umožnění překonávání příčných staveb pomocí specializovaných rybích přechodů pro úhoře.

Jako zásadní ohrožení se v případě úhoře jeví plánovaná stavba plavebního stupně Děčín, který by díky své poloze na spodním Labi znamenal migrační překážku pro prakticky všechny úhoře migrující z Čech zpět do moře za účelem rozmnožování.

XVII. republikový sněm ČRS v roce 2018 rozhodl svým usnesením o nutnosti implementace Rybářského informačního systému (RIS), a to na úrovni všech organizačních složek ČRS. Jeho cílem je sjednotit a zjednodušit datovou komunikaci napříč ČRS a podpořit informační výstupy k členské základně, veřejnosti i státní správě.

V srpnu 2024 proběhla s dodavatelem systému RIS akceptace základního rozsahu systému, nasazeného do ostrého provozu, a to dle požadovaných funkcionalit dle zadávací dokumentace. Praxe ukázala řadu dílčích oblastí, které nebyly v rámci zadávací dokumentace požadovány nebo nebyly v době tvorby zadávací dokumentace známé (typicky vytvoření institutu hostování nebo změna procesu kárného řízení přenesením procesních úkonů u přestupků na úseku rybářství do kompetence příkazců územních svazů) – tyto změny byly jako rozvojové požadavku v průběhu následujícího období postupně realizovány. V tomto formátu budou probíhat i další úpravy systému.

V průběhu roku 2025 byl členskou základnou již plně využíván portál rybsvaz.cz, který nahradil předchozí verzi webových stránek, a který umožňuje řadu oblastí pro členy řešit online. V průběhu roku 2025 si účet na portálu vytvořilo 10,3% členské základny, kteří ve většině případů využili i možnost úhrady členských příspěvků online. Je patrný významný rozdíl v míře využívání podle přístupu mateřské MO – například MO Frenštát pod Radhoštěm v průběhu roku 2025 má aktivovaných 96,7% členské základny, a více než 80 % všech plateb realizovaných čistě prostřednictvím platební brány na portálu.

V průběhu roku 2025 probíhaly v souladu se smluvními postupy rozvojové požadavky na realizaci úprav, zadávaných územními svazy. Bylo nasazeno 11 verzí systému, mezi nejdůležitejší oblasti patří:

·        Kompletní agenda tvorby, správy a prodeje elektronické povolenky

·        Zavedení oblasti navýšených cen povolenek po jejich neodevzdání nebo pozdním odevzdání

·        Komplexní úpravy reportingových sestav v ekonomické oblasti

·        Komplexní úpravy komunikačních nástrojů (sdílení dokumentů, notifikace, zasílání pozvánek)

·        Posílení kontrolních mechanismů vyplývajících ze Stanov a Jednacího řádu (zákaz výdeje povolenky bez splněných brigád, tzv. „na dluh“) a další.

Pro zajištění maximální míry komunikace mezi projektovým týmem na straně Republikové rady ČRS a územními svazy byly zavedené pravidelné projektové schůzky, v rámci kterých jsou každou středu společně se všemi územními svazy vyhodnocovány postupy ve vývoji, diskutovány další rozvojové požadavky a poskytována podpora. Na ně navazují následně schůzky s dodavatelem systému. 

E-Sumář je hlavní nástroj na zpracování odevzdaných povolenek z pohledu evidence docházek, úlovků a kontrol RS. V průběhu podzimu 2025 došlo k rozsáhlé modernizaci zahrnující synchronizaci číselníků ryb, revírů, vydaných povolenek a rybářské stráže s RIS, a zároveň k zavedení kontrolních mechanismů omezujících manuální chyby zpracovatelů – například hlídání zadávaných velikostí ryb, nemožnost zpracovat záznam nad neprodanou povolenkou nebo na neplatném revíru. Zároveň došlo k rozšíření statistických výstupů pro místní organizace – e-sumář tak představuje nástroj ke zjištění úlovků svých členů nebo na svých revírech i pro organizace, které přímo s E-Sumářem nepracují (nezpracovávají povolenky).

V průběhu roku 2026 předpokládáme další rozvoj v nových oblastech – zejména spuštění plně elektronické povolenky a mobilní aplikace. Předpokládáme rovněž další rozvojové požadavky zadávané ze strany územních svazů.